|
|
Vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků
Vymazalová, Pavla
V rámci diplomové práce byl zkoumán vliv a význam aktivního managementu v nížinných lesích na epigeickou faunu pavouků. Výzkum probíhal na patnácti náhodně stanovených výzkumných plochách v NPR Děvín (CHKO Pálava). Z celkového počtu ploch bylo vždy pět ploch homogenních s určitým typem zásahu: čerstvý silný, slabší starší a kontrolní (bezzásahový). Odchyt pavouků probíhal formou zemních pastí, kdy na každé ploše byly umístěny tři pasti v transektu po pěti metrech přes středovou osu každé výzkumné plochy. Materiál byl druhově velmi bohatý a početný. Celkem bylo odchyceno a determinováno 3683 dospělých jedinců pavouků, náležících do 21 čeledí, 70 rodů a 116 druhů, mezi které patřila celá řada vzácných a ohrožených druhů pavouků. Druhová bohatost a ochranářské indikátory dosahovaly nejvyšších hodnot na plochách, kde byl aplikován čerstvý silný zásah. Abundance pavouků dosahovala nejvyšších hodnot ve slabším starším zásahu, což bylo způsobeno především dominantními druhy Pardosa lugubris (Walckenaer, 1802) a Trochosa terricola (Thorell, 1856). Funkční diverzita byla signifikantně nejvyšší v prosvětlených porostech, nicméně jednotlivé funkční znaky (např. lovecké strategie pavouků) byly rovnoměrně rozptýleny ve všech typech lesních porostů a zároveň vyrovnanost těchto jednotlivých funkčních skupin pavouků závisela na pokryvnosti a hustotě vegetace. Z výzkumu je patrné, že by byl nejvhodnější návrat k aktivnímu managementu v rezervacích nížinných lesů pro zachování biodiverzity, avšak ne na celém území. Je nutné zachování mozaikovitosti nížinných lesů, tzn. heterogenity mikrohabitatů v porostu, protože různé druhy a ekologické skupiny pavouků upřednostňují různé podmínky. Díky tomu dojde k podpoře celkové biodiverzity lesních ekosystémů. Dle porovnání jiných výzkumů jsou tyto závěry aplikovatelné i na jiné skupiny organismů vyskytujících se v nížinných lesích České republiky.
|
host ::
RSS.